Historie

Vodácká turistika v Šumperku

Miloslav Svatoň, Martin Linhard

Začátky činnosti

V Šumperku se v roce l965 úspěšně rozvíjela sportovní a tělovýchovná činnost v TJ Lokomotiva Pramet Šumperk. Pracoval zde výborně i oddíl vodáků s činností převážně závodní. Organizovat vodáckou turistiku nebyl zájem, neboť i na takto rozvinutou činnost se peníze sháněly těžko.

Vodácká turistika byla pro mládež velmi atraktivní. Lákala příroda, svoboda, adrenalin, romantika písní u táboráku, noci pod stanem i pod širákem. Měl jsem výborné zkušenosti z předchozího působiště na gymnáziu v Ústí nad Orlicí. Po několika propagačních jízdách na vypůjčených lodích po Hronu, Lužnici a Otavě se podařilo v roce l972 založit vodácký kroužek na SPŠ Šumperk. Byly zakoupeny vlastní lodě, stany, nafukovací vesty a pádla za celkem 28.l64 Kč (SSM 10.000, ROH SPŠ 7.824 a SRPŠ 10.340 Kč).

V červenci 1972 vyrazily na Lužnici tři party po dvaceti účastnících. Z toho bylo 24 členů pedagogického sboru SPŠ. V počátcích naší činnosti bylo pravidlem, že v prvním a druhém běhu (těch bylo postupně

za prázdniny až devět) vyrazili na řeku pedagogové a instruktoři, aby se seznámili s řekou a mohli zasvěceně vést další skupiny.

Rozvoj vodáctví na SPŠ Šumperk

Za 25 let se podařilo zorganizovat 192 akcí, ve kterých se v týdenních turnusech rekreovalo 5598 účastníků. Na této činnosti se podílelo 34  kolegů pedagogů a 20 lékařů a zdravotníků.

Lužnici jsme věnovali pět ročníků, Otavě, Ohři a Vltavě po čtyřech, Hronu tři, Dunajci dva, po jednom ročníku bylo věnováno Berounce a kombinacím řek Hornádu, Popradu, Laborci, Ondavě, Toplé a Malému Dunaji. Práce to byla krásná, potřebná i náročná. Materiál bylo nutno udržovat v dobrém stavu, to nekompromisně kontrolovala řeka. Vybudovali jsme tři vodácké vleky a pro činnost získali Avii 30.

V průběhu naší činnosti nám velmi účinně pomáhal i náš patron Správa Střední dráhy. Veškerou organizační a instruktorskou činnost, jakož i práce spojené s výrobou a údržbou zařízení a vodácké výzbroje jsme prováděli zdarma. Proto i cena našich zájezdů byla pouze za nezbytnou režii. Po každém ročníku se nám dařilo kupovat novou výzbroj.

Velkou výhodou byl spontánní zájem kolegů o vodáckou činnost. Ochotně se zúčastňovali tělocvikáři Jiří Šváb, Jaroslav Kroupa, Jindřich Mitter, František Vykydal, Josef Lindauer, Ivan Tesař, Helena Tesařová, Miloslav Svatoň a Miloslav Svatoň jun. z naší školy,

z dalších škol Jan Štefáček, Zdeňka Dokoupilová, Aleš Seka, Jan Vajčner, Petr Unger, Oldřich Pražák. To bylo velmi důležité vzhledem  k jejich kvalifikaci, kterou získali v rámci studia. K nim přibyli kolegové - dobří sportovci, kteří na vysokých školách velmi často prošli vodáckým kurzem. Byli to inženýři Josef Baslar, Pavel Valter, Karel Rybka, Luboš Pur, Ivo Minář, Darina Minářová, Vincenc Kristek, Marcela Špundová, Pavel Škrabal, Eva Škrabalová, Bohumil Šebesta, Lubomír Švyhnos, Stanislav Melichar, Jan  Babák a kolegové Jaroslav Musil, Věra Kaderková, Alois Kaderka, Jana Urbanová. Vynikajícími instruktory byli také Jan Stavinoha, Jiří Giesl, Aleš Friedl, Radek Brokeš, Stanislav Skokan, František Byček, Miroslav Pospíšil, Rudolf Balcárek, Jan Sokol, František Possl.

Postupem času přibyli i výborní instruktoři z řad žáků - ing.Martin Linhard, ing. Ladislav Letovský, Jiří a Ondřej Dufkovi a řada dalších.

Snažili jsme se, aby na každém běhu bylo kvalitní zdravotnické zajištění.

Zúčastňovali se lékaři MUDr. Jan Korger, MUDr. Dušan Kratochvíl, MUDr. Petr Vácha, MUDr. Josef Hřebíček, MUDr. František Hatoň, MUDr.Lubomír Tichý, MUDr.Květa Kratochvílová, MUDr.Marie Havelková,MUDr. Karel Psota, MUDr.Jana Psotová, MUDr. Jana Valterová, MUDr. Květa Martinů, MUDr.Milena Dědičová,MUDr. František Elsner, MUDr. Petr Žák, MUDr.Petr Totín, MUDr. Čestmír Neoral, MUDr. Vladimír Štěpán a zdravotnice Jiřina Kučerová, Lenka Paclíková, Jana Šenková.

Svazarm

V roce 1981 jsme byli nuceně začleněni do základní organizace Svazarmu SPŠ Šumperk jako Klub branného vodáctví.

Jednou z našich povinností bylo organizovat KZBZ (Kotorský závod branné zdatnosti).

Pořádali jsme několik okresních kol, ba i kolo krajské. Na řece Moravě jsme dosáhli i některých úspěchů. Na přehradních nádržích (na olejích) jsme již tak úspěšní nebyli.

S rozvojem činnosti náročné na bezpečnost účastníků jsme museli dbát na odborné proškolení instruktorů. Za normalizace bylo obtížné až nemožné školit instruktory pro vodáckou turistiku, a tak jsme si pomohli proškolením 35 instruktorů branného vodáctví.

Občanské sdružení

Po roce 1989 jsme brannou činnost ukončili a vrátili se výhradně k vodácké turistice.

21. 12. 1990 bylo registrováno občanské sdružení Turistický klub při SPŠ Šumperk, které navázalo na tradici vodáckého kroužku na SPŠ v Šumperku. Prvním předsedou klubu byl zvolen Miloslav Svatoň. Sdružení převzalo od Klubu braného vodáctví ZO Svazarmu vodácký materiál, který tam musel být vložen v roce 1981. Turistický klub při SPŠ v následujících letech organizoval vodácké akce pro své členy. Od roku 1995, kdy se splouvala řeka Otava, se změnila celková organizace letních putování. K dopravě vodáků jsme začali používat autobus s přívěsem na lodě a vodácký materiál.

Od občanského sdružení k cestovní kanceláři

Na jaře roku 1997 se konala členská schůze sdružení, na které přednesl Martin Linhard zprávu o činnosti hospodaření klubu. V této době byla činnost klubu v podstatě provozováním cestovní kanceláře, i když členové za svou činnost pro klub nedostávali žádné odměny. Na vodě s klubem bylo v tomto roce kolem 300 vodáků. Takový rozsah už nebylo možno zajišťovat dobrovolně a amatérsky. Proto pro zachování vodácké činnosti a rozšiřování dalších aktivit byl výborem klubu navržen a členskou schůzí odsouhlasen prodej vodáckého materiálu Martinu Linhardovi. Jednalo se o 35 laminátových lodí, pádla a vodotěsné sudy. V dubnu 1997 byla podle živnostenského zákona založena cestovní kancelář Turistický klub.

Prázdninová voda v roce 1997 probíhala na řece Vltavě, kde první turnus zastihly zprávy o povodních na území Moravy. V okolí Šumperka se do pomoci při povodních zapojilo mnoho našich instruktorů a dalších vodáků. Ve Vikýřovicích družstvo vodáků se záchrannými prostředky převezlo na nafukovacích člunech 18 lidí, včetně dětí, z domů ohrožených proudící vodou .

Na řece Sázavě se uskutečnil první vodácký zájezd pro rodiče s dětmi. Byl oproti klasickým vodám zkrácen na čtyři dny a výběr splouvaných úseků byl přizpůsoben dětským účastníkům.

Na podzim byl uspořádán dvoudenní zájezd na Moravě, kdy druhý den plavby z Postřelmova  proběhl za prudkého vzestupu hladiny řeky po celonočním dešti.

26. prosince 1997 byla založena tradice Štěpánských sjezdů řeky Desné. V tento den se sešly pouze posádky tří lodí a sjeli trasu od penzionu U Jirsáka po silniční most na Nový Malín. Při plavbě došlo k jednomu převržení lodě a nedobrovolné koupeli ve vánoční Desné. V následujících letech počet zúčastněných posádek stoupal a v současnosti se vydává na Štěpána  na řeku kolem dvaceti lodí.

Do roku 2004 byla určena hlavní prázdninová řeka, na které se postupně vystřídali všichni naši vodáci. Takto byly spluty: Dunajec, Hornád, Hron, Lužnice, Ohře, Orava, Otava, Sázava, Váh a Vltava. V následujících sezónách se vodácké putování v průběhu prázdnin konalo na různých řekách a pro vodáky vznikla pestřejší nabídka sjížděných řek. Přibyly akce na zahraničních řekách - slovinské Soče, rakouské Salze a mnohých dalších.

Od  založení občanského sdružení byl kladen velký důraz na bezpečnost všech vodáků při vodní turistice. Velice důrazně bylo doporučeno používání záchranných vest na všech akcích klubu, které postupně přešlo v povinnost. Dnes si žádný instruktor nedokáže představit plavbu na lodi bez vesty a dalších záchranných prostředků. Také ve výchově instruktorů cestovní kancelář navázala na trend započatý v občanském sdružení. Došlo k posunu v kvalitě školení a udělování akreditací instruktorů a cvičitelů. Každá vodácká akce je zabezpečena dostatečným množstvím instruktorů.

Vodáci, kteří chtějí splout řeku sami popřípadě se svými kamarády, mají možnost si zapůjčit lodě  v půjčovně Tydra. K dispozici je 130 pevných i nafukovacích kánoí a raftů a ostatní vodácký materiál.

Školní vodácké kurzy

Na vodáckou sezónu 1997  cestovní kancelář připravila kromě klasických letních vodáckých putování i první vodácký kurz pro střední školy. Premiérově zahajovala Střední zdravotnická škola Šumperk kurzem na řece Vltavě. Na SZŠ mají nepřetržitou řadu  třinácti vodáckých kurzů a prošlo jimi přes 600 studentek a studentů. Velkou zásluhu na uspořádání prvního kurzu a prolomení obav o bezpečnost studentů na vodě  má tehdejší ředitelka školy Mgr. Jarmila Hájková a učitel tělocviku Mgr. Pavel Zelený. Od roku 1998 přibylo vodáckých kurzů pro školy a postupně se vodácká turistika rozšířila na většinu šumperských středních škol a některé školy základní. Počtem studentů největší vodácké kurzy pořádá šumperské Gymnázium pod vedením PaedDr. Milana Poláška, rozšířené jsou i kurzy na Obchodní akademie s vedoucím Mgr. Jaroslavem Ženčákem.

Výroba nové lodě

Vývoj nelze zastavit ani ve vodní turistice, po dřevěných pádlech přišla pádla plastová s duralovou žerdí a i sklolaminátové lodě začaly být postupně nahrazovány loděmi z polyetylénu. Polyetylénová loď je při běžném používání téměř nezničitelná, odpadá nutnost častých a nepříjemných oprav. V roce 2001 byl vytvořen podnikatelský záměr vyrábět vlastní plastové kánoe. Za základ byl zvolen typ kánoe Vydra, původně německé závodní lodě, která je na českých řekách nejrozšířenější.

V roce 2005 byla metodou rotačního natavování „upečena" první polyetylénová kánoe na Moravě. A protože vodáci si na vodě tykají, byla pokřtěna jménem Tydra. Následovala kompletní výměna laminátových Vyder za plastové Tydry. Tydra si získala v následujících letech své místo na našich řekách a začaly se jimi vybavovat půjčovny lodí, vodácké oddíly, střední a vysoké školy, Armáda i Policie ČR.

Vodácká Morava

V roce 2009 byl zahájen projekt značení řeky Moravy - Vodácká stezka od Hanušovic po Olomouc, pro zlepšení orientace a bezpečnosti vodáků na řece.

Bylo ustanoveno občanské sdružení Vodácká Morava, které si určilo cíl propagovat vodní turistiku v povodí řeky Moravy, informovat vodáky o dění na řece a přispívat k bezproblémovému rozvoji vodáctví v našem okrese i kraji.

30. listopadu 2009